Oběť (Smečka 3)
Autorka: Andrea Cremerová
Nakladatel: Knižní klub
Cena: 279
Počet stran: 384
Vazba: Vázaný
Rok a měsíc vydání: 2012/03
Hodnocení obálky knihy: 10/10
Calla Torová, která má schopnost měnit se ve vlčici, v prvním díle trilogie Smečka zjistila, že vše, čemu doposud věřila, byla lež. Vzápětí utekla se Shayem, do kterého se zamilovala navzdory pravidlům svých pánů, Strážců. V druhém díle následovalo spoustu uvádění věcí na pravou míru, spojenectví s bývalými nepřáteli, Hledači, a nějaká ta Vzpoura proti Strážcům. Ale největší zkouška teprve přijde – na závěr nás čeká Oběť…
V závěrečném dílu trilogie Smečka bude mít Calla napilno. Sice se jí povedlo přesvědčit Rena o tom, že její strana rovná se dobrá strana, ale ještě ji spolu s ostatními čeká hledání zbývajících částí elementálního kříže, bez něhož nemohou porazit démona Bosquea Mara. Nemluvě (i když o tom mluvit budeme) o tom, že si konečně musí vybrat, jestli chce být se Shayem nebo s Renem…
Hlavní hrdinka by občas potřebovala trochu proplesknout, aby se vzpamatovala. Od začátku knihy neuběhne ani dvacet stránek a už se muchluje s jedním ze svých nápadníků. Ale toho druhého přece miluje, takže by to asi neměla dělat, jenže si zkrátka nemůže pomoct. Dívka tak občas působí jako vystrašená holka, která má ve všem zmatek, namísto vůdkyně, jíž údajně je.
Callini milí jí to také příliš neulehčují. Venku zuří válka, ale jeočividně nezajímá nic jiného než Calla. Co pár stránek někdo zavrčí nebo vycení zuby a občas je děj okořeněn následnou rvačkou. Čtenář už jenom čeká na chvíli, kdy do sebe začnou strkat a provolávat věty typu „Vyber si mě, já jsem nejlepší!“. Jak se blíží závěr série, hrozí i to, čeho se Calla celou dobu tolik obávala: její milostný trojúhelník se dočká konce a ona si bude muset vybrat. A její volba nenávratně rozčílí polovinu fanynek.
Callinu citovou nerozhodnost si Andrea Cremerová vynahrazuje na ostatních postavách, které všechny idylicky spáruje, aby náhodou někdo neskončil sám. Vztahy se řeší ve značné části knihy. Uvažuje se o nich, mluví se o nich. A vůbec se hodně povídá. První čtvrtina knihy by se dala shrnout slovy nic důležitého se neděje, ale hodně se o tom mluví. Poté se konečně objeví trocha akce. A zrovna když si čtenář začne říkat, že těch obětí tam teda moc nebylo, zaklepe bačkorami hned několik postav. Ne, že by to někomu zas tolik vadilo, obzvlášť ne hlavním hrdinům. Cože, válka? Cože, mrtvoly? Pojďme se zasmát a řešit naše vztahy.
Navzdory tomu nelze Oběti upřít jistou čtivost. Stránky rychle ubíhají a čtenář, i kdyby měl chuť vzít hlavní hrdinku po hlavě pánvičkou, knihu dočte, jen aby se dozvěděl, jak to skončí. Situaci opět zachraňuje partička Hledačů v čele s vtipálkem Connorem. Ale i těch Hledačů je někdy moc a v množství postav účastnících se závažných debat, se jde ztratit stejně lehce jako v labyrintu. Největším překvapením celé knihy je však její nečekaný konec.

Na závěr taková menší poznámka... U téhle knížky jsem se nehorázně bavila (jako ve smyslu, je to tak hrozné, až se směju), ale šíííleně mě naštval ten konec. Co SAKRA? Mrzí mě, že celá série nevydržela na úrovni prvního dílu.